Dospělí:

Aktuální sezóna Výsledky a statistiky Soupiska Historie

Dorost:

Aktuální sezóna Výsledky a statistiky Soupiska Historie
Toto je stará a již neaktualizovaná verze stránek. Pro novou a aktuální pokračujte na korfbal.prostejov.cz.

Kompletní pravidla korfbalu

Tato korfbalová pravidla vycházejí z publikace ČKS z roku 1999.

Obsah:

 

Část I: Hala, povrch a materiál

↑ Obsah ↑

§ 1: Hřiště a lavička

↑ Obsah ↑

§ 2: Značení

Celá hrací plocha je vymezena zřetelně viditelnými čarami o šířce 3 - 5 cm, které jsou stejné i pro dělící čáru mezi zónami.

K vymezení hrací plochy je možno použít pásky min. 3 cm široké a pevně přichycené k zemi.

Všichni diváci musí být minimálně ve vzdálenosti 1 metr od hřiště. Je účelné oddělit tento prostor provazem. Tento prostor včetně laviček se nazývá "hrací plocha".

Místa trestných hodů (penalty) musí být vyznačena na podélné ose hřiště ve vzdálenosti 2,50 m od stojanu koše ve směru ke středu hřiště.

Plocha popsaná v §20b se nazývá "území trestného hodu" a může být zřetelně vyznačena na hrací ploše kolem každého koše. Tyto plochy mohou být označeny buď barvou jasně odlišenou od čar i ostatní hrací plochy, nebo čarami vyznačujícími hranice trestného území.

↑ Obsah ↑

§ 3 Stojany

Stojan koše je v každé zóně umístěn na podélné ose hřiště ve vzdálenosti 1/6 (jedné šestiny) délky hřiště od vnějšího okraje.

Stojany jsou kruhovitého průřezu a mohou být zhotoveny z masivního dřeva, z kovové trubky nebo syntetického materiálu o vnějším průměru 4,5 - 8 cm.

Pokud jsou stojany ze syntetických materiálů, musí mít vlastnosti jako dřevěné či kovové. Stojany košů mohou mít čtvercové konce pro usnadnění spojení s košem nebo s podstavcem.

Stojany jsou umístěny svisle na hrací ploše.

Upevnění stojanu koše do země nebo na zem musí být provedeno takovým způsobem, aby o něj hráči nemohli zakopnout nebo se o něj zranit při pádu v jeho blízkosti. Zejména podstavce musí ležet pevně na zemi. Žádná upevnění křížem přes podstavce nejsou dovoleny.

Jestliže není možné upevnit stojany košů do podlahy, potom tyto mohou být připevněny k dostatečně těžké a velké kovové podstavě s přibližně 80 cm v průměru a tloušťkou max.1 cm. Podstava musí být plochá.

Soutěžní pravidla mohou předepsat nebo povolit použití stojanů jiné výšky (2,5 m, 3 m), pro soutěže nižších věkových kategorií.

↑ Obsah ↑

§ 4 Koše

Koš je umístěn na stojanu. Koš musí směřovat do středu hřiště a jeho celý vrchní okraj musí být ve výšce 3,5 m nad hrací plochou.

Koše jsou válcovité, bez dna; mají výšku 25 cm, vnitřní průměr 39 - 41 cm. Koše jsou zhotoveny z rattanu, oba se musí rozměrově a barevně shodovat.

Barva košů musí být dostatečně odlišná od pozadí.

Pravidla národních nebo lokálních soutěží mohou předepsat nebo dolvolit použití košů ze syntetických materiálů. Chování takových košů musí být podobné košům vyrobených z proutí. IKF bude čas od času stanovovat povolené materiály a jako takové povolené materiály certifikovat.

Upevnění košů musí splňovat tyto podmínky:

  • musí být vyloučen pohyb koše na stojanu
  • stojan nesmí převyšovat horní okraj koše
  • žádná část upevnění nesmí vyčnívat dovnitř i vně koše více než 1 (jeden) centimetr
  • kovová podpěra koše je dovolena pouze ze strany stojanu nejvýše v jedné čtvrtině obvodu koše; kovové úchytky na vnější straně koše jsou dovoleny maximálně do jedné třetiny obvodu koše.
↑ Obsah ↑

§ 5 Míč

Korfbal se hraje s kulatým míčem, jehož vnější obal je vyroben z kůže nebo z jiného schváleného materiálu. Povrch míče by měl být hladký; hráči by měli mít možnost dobrého uchopení míče, např.za pomoci švů. Na povrchu míče musí být vyznačen rozsah tlaku huštění daný konstrukcí. Značení je povoleno v barech nebo zvláštní značení v pondech na čtverěční palec.

Míč musí být dvoubarevný (přednostně černobílý).

Nesmí být použit materiál, který by mohl znamenat nebezpečí pro hráče.

Jestliže je použit syntetický materiál, vnější úprava míče musí ve všech směrech vypadat jako u míče koženého. IKF čas od času bude stanovovat povolené materiály a jako takové povolené materiály certifikovat.

Pod pojmem dvoubarevný míč se rozumí míč, na kterém je vzor jiné barvy než základní barva míče. Tento vzor musí být tak symetrický, aby byl při pohybu míče zachovám dojem kulatosti.

Obvod míče je 68 - 70,5 cm. Míč musí být nahuštěn na hodnotu uvedenou na míči. Na začátku zápasu musí být hmotnost míče v rozmezí 445 - 475 g.

Používá se míč velikosti číslo 5. Pravidla národních nebo lokálních soutěží mohou předepsat nebo dovolit použití míče číslo 4 (obvod 64 - 65 cm, hmotnost cca 370 g) pro soutěže velmi mladých hráčů.

Pokud je správně nahuštěný míč upuštěn na hrací plochu z výšky 1,8 m, měřeno ke spodní části míče, odrazí se zpět do výšky 1,1 - 1,3 m, měřeno k vršku míče.

Při mezinárodních zápasech musí být používán míč s označením "IMS" = Mezinárodní zápasový standart.

Národní pravidla mohou stanovit použití míče s označením "IMS" nebo "IKF Approved".

↑ Obsah ↑↑ Začátek části I ↑

Část II: Osoby

§ 6 Hráči

Kdekoliv je použito slovo "on" je nutno rozumět, že to znamená i "ona".

  1. Počet a rozdělení

    Zápas hrají dva tými. Každý tým se skládá ze 4 hráčů a 4 hráček, z nichž jsou vždy 2 hráčky s 2 hráči v každé zóně.

    Jestliže jedno z družstev nepostaví nějakého hráče z přijatelných důvodů (zranění nebo neúplný tým soupeře), potom má toto družstvo právo tohoto hráče zapojit do hry kdykoliv v odpovídající zóně, kam patří (kromě některých případů a uplatnění §13b, kdy může být umístěn v jiné zóně).

  2. Nekompletní družstvo

    Jestliže jsou jedno nebo obě družstva nekompletní, může hra začít nebo pokračovat pod podmínkou, že v žádné jednotlivé zóně nebudou hrát méně než tři hráči jednoho družstva a nenastane případ, kdy v některé zóně hrají proti sobě dva muži s jednou ženou v jednom družstvu a jeden muž se dvěma ženami v druhém družstvu.

    Jestliže má jedno družstvo méně než 6 hráčů, zápas je ukončen. Hra také nemůže pokračovat, pokud např. družstvo "A" má 4 hráče a 2 hráčky a soupeř - družstvo "B" má 2 hráče a 4 hráčky.

  3. Střídání hráčů

    V každém zápase může každé družstvo vystřídat maximálně čtyři osoby bez ohledu na pohlaví. Po těchto střídáních může být hráč vystřídán pouze se souhlasem rozhodčího a to v případě zranění, které mu znemožní pokračovat ve hře.

    Střídání je povoleno pouze během přerušení hry. Trenér (viz.§7) musí informovat rozhodčího o zamýšleném střídání. Střídání samo o sobě není důvodem k přerušení hry. Opomenutí informovat rozhodčího o střídání bude považováno za nesportovní chování.

    Hráč vyloučený rozhodčím může být nahrazen jedním ze střídajících. Pokud nejsou výše zmíněná střídání provedena je toto nahrazení definováno jako řádné střídání. Pokud je střídání již vyčerpáno je stále možno tohoto hráče nahradit.

    Pokud vyloučený hráč není nahrazen, potom další střídání může tým použít jako tuto náhradu kromě případu, kdy tým již nemá dalšího hráče stejného pohlaví. Hráč, který je jednou vystřídán, se nemůže vrátit do hry.

    Čas potřebný ke střídání se nepřičítá k normální hrací době.

    Střídání musí být provedeno rychle.

    Zdržování během střídání může být postiženo podle §16g - zdržování hry.

    Jestliže není střídající okamžitě k dispozici, potom je nutno změnit základní postavení podle §6b tak, aby hra mohla pokračovat. Jestliže je k dispozici předtím zraněný a ošetřený hráč, který nebyl nahrazen, nebo je k dispozici střídající hráč, potom je původní postavení obnoveno.

  4. Vybavení hráčů

    Hráči každého družstva musí mít jednotné sportovní oblečení, které dovoluje dostatečné rozlišení od družstva soupeře. Hráči musí mít obuty boty. Hráči nesmí mít během hry předměty, které by mohly být příčinou zranění.

    Hráčova obuv nesmí ostatní ohrožovat ostatní hráče. Nošení všech předmětů, které by mohly být nebezpečné během hry, je zakázáno (např. brýle bez obrouček, náramky, náramkové hodinky a nebezpečné prsteny atd.)

↑ Obsah ↑

§ 7 Kapitán, trenér, střídačka

  1. Kapitán

    Každé družstvo musí mít kapitána. Kapitán je výrazně označen viditelnou páskou na levém nadloktí. Zastupuje družstvo a je zodpovědný za řádné chování svých hráčů. V případě nepřítomnosti trenéra informuje rozhodčího o změnách v družstvu, může požádat o oddechový čas, informuje rozhodčího a soupeřova trenéra, kdo je nestřílejícím hráčem (§16q).

    Má právo informovat rozhodčího o všech věcech, které mohou mít vliv na klidný průběh a regulérnost zápasu.

    Na základě svého práva hovořit s rozhodčím může kapitán žádat rozhodčího o vysvětlení důvodu jeho rozhodnutí. Žádosti kapitána musí být přiměřené, v korektním duchu, v dobrém úmyslu a ne příliš časté. Zneužití práv kapitána a kritika rozhodčího může být považováno za nevhodné chování a postiženo varováním nebo i vyloučením.

    Kapitán zůstává kapitánem po celý zápas, dokud není vystřídán.

  2. Trenér

    Trenérovi je dovoleno spolupracovat s týmem v průběhu zápasu.

    Družstvo může být doprovázeno pouze jedním trenérem. Od trenéra se očekává, že se před zápasem představí rozhodčímu.

    Trenér musí sedět na lavičce svého týmu.

    Trenér může instruovat svůj tým z lavičky tak, aby nerušil průběh zápasu. Může čas od času opustit své místo na lavičce, na krátký čas za účelem:

    • dát instrukce svému týmu ze strany hřiště, kde je lavička, přičemž nesmí vstoupit do hřiště
    • vyžádat si oddechový čas (§11b)
    • vyžádat střídání (§6c)
    • změny v postavení nastane-li dle §13b
    • informovat rozhodčího a soupeřova trenéra, kdo je nestřílejícím hráčem (§16q)

    Pokud není přítomen trenér má tato práva kapitán (§7a). Při oddechovém čase tým i trenér stojí poblíž své lavičky.

    Jestliže se trenér zúčastní zápasu jako hráč, nemůže se na něho pohlížet jako na trenéra a tedy jeho práva trenéra zaniknou.

  3. Střídačka a ostatní osoby

    Pokud tým má nahradníky a ostatní doprovod, musí všechny osoby sedět v průběhu zápasu na lavičce.

    Maximální počet náhradníků je 8, doprovodu kromě trenéra 4 osoby.

    Celá lavička je pak součástí týmu.

    Hráč, který byl vystřídán může být na lavičce. Náhradníci smějí opustit lavičku za účelem rozcvičení před střídáním.

    Pravidla národních nebo lokálních soutěží mohou předepsat rozdílné počty náhradníků a doprovodu.

↑ Obsah ↑

§ 8 Rozhodčí

Rozhodčí musí být oblečen ve vhodném úboru, který se musí jasně odlišovat od oblečení obou družstev. Za řízení zápasu odpovídá pouze a jedině rozhodčí.

Rozhodčí kontroluje hru. Jeho úkoly jsou především:

  1. Posoudit způsobilost haly, hřiště a vybavení

    Rozhodčí se přesvědčí před zahájením utkání:

    • zda hala a hrací plocha nejsou nevhodné
    • zda hrací plocha a vybavení odpovídá stanoveným podmínkám
    • zda je vše připraveno k zahájení zápasu.

    Rozhodčí věnuje pozornost jakýmkoliv změnám, které mohou nastat v průběhu zápasu.

    Rozhodčí si musí být vědom vlastní odpovědnosti za zranění, která si mohou hráči přivodit jako důsledek špatné kvality hřiště nebo špatného počasí. Rozhodčí může předpokládat, že hráči jsou zdrávi.

    Důvody pro přerušení zápasu mohou být:

    • velmi kluzká podlaha
    • voda na podlaze
    • nebezpečné překážky v hale

    Rozhodčí se musí přesvědčit o tom, zda rozměry hřiště, čáry, místa provedení trestných hodů a koše vyhovují všem požadavkům uvedených v článku. V tomto směru nesmí rozhodčí připustit žádnou toleranci. Musí se též přesvědčit, že hráči nemají nebezpečné obutí.

  2. Dbát na dodržování pravidel

    Rozhodčí trestá přestupky proti pravidlům. Výjimkou jsou případy, kdy by jeho rozhodnutím bylo poškozeno družstvo, které se neprovinilo (tzv. "pravidlo výhody").

    Jestliže po přestupku zůstává míč v držení útočícího družstva, které se nedopustilo přestupku a současně bránící družstvo je v nevýhodné pozici, potom rozhodčí normálně nepřerušuje hru;zvláště pokud by výsledkem přerušení měl být pouze volný hod.

    Po přestupku, který by měl být potrestán penaltou a jestliže je útočící strana v gólové šanci, a přitom rozhodčí zapíská v okamžiku, kdy je již míč na cestě ke koši, pak případný koš je podle §12 uznán (penalta se samozřejmě nehází). Pokud míč koš mine, je nařízena penalta.

    V takovém případě, kdy existuje možnost přihrát útočníkovi, který může vstřelit koš, musí rozhodčí posoudit, co je pro útočící družstvo výhodnější, zda pokračovat ve hře nebo penalta. Je proti principu slušnosti čekání s odpískáním penalty na výsledek situace.

    Rozhodčí zasáhne, jestliže jedno z družstev získá neoprávněnou výhodu způsobenou okolnostmi mimo hru.

    Příklady neoprávněné výhody:

    • rozhodčí omezí obránce ve hře, čímž se útočník dostane do šance skórovat
    • obránce upadne po srážce s útočníkem, aniž se jedná o porušení pravidel.

    Rozhodčí rozhoduje ve sporných případech.

    Příklady sporných případů:

    • dva soupeři se domnívají, že se zmocnili míče jako první.

    Rozhodčí může dát míč jednomu ze soupeřů nebo, kdy nemůže rozhodnout, odpíská míč rozhodčího, následuje rozskok (§18).

    • hráč je omezen při příjmu míče, protože diváci překročili vymezený prostor.

    Jestliže je zřejmé, že by hráč jinak získal, rozhodčí mu dá míč. Ve sporném případě nařídí míč rozhodčího, následuje rozskok (§18).

  3. Oznamovat zapískáním zahájení, přerušení, pokračování hry, oddechový čas jakož i ukončení hry

    Rozhodčí píská krátce a silně.

    Podrobnosti o oddechovém čase jsou popsány ve vysvětlivkách k (§11b). Hra musí být přerušena, jestliže:

    • je dosaženo koše
    • je třeba potrestat přestupek proti pravidlům
    • vznikne neoprávněná výhoda
    • ve sporných případech
    • dojede ke změně počasí, hrací plochy, materiálu nebo hráčů nebo v důsledku nesportovního chování nebo zásahu zvenku
    • je konec prvního poločasu (§18)
    • pokud krvácí hráč - v tomto případě musí hráč opustit hrací plochu a smí se vrátit do hry až po zastavení krvácení, odstranění krve a zakrytí rány

    Hra musí být ukončena, jestliže:

    • je konec zápasu
    • není možné pokračovat v zápase v důsledku změny počasí, hrací plochy, materiálu nebo hráčů nebo v důsledku nesportovního chování nebo zásahu zvenku

    Při zahájení či pokračování hry rozhodčí zapíská, jakmile hráč provádějící hod je připraven a všechny další podmínky (§19 a §20) jsou splněny.

  4. Zasáhnout v případech nesportovního chování hráčů, trenérů, náhradníků a doprovodu a v případě zásahů ze strany diváků

    V případě nepřiměřeného chování může rozhodčí hráče i lavičku formálně napomenout nebo případně vyloučit. Rozhodčí může též zakázat osobám na lavičce, aby ji opustily pro zbytek zápasu.

    V případě nesportovního chování ze strany trenéra má rozhodčí právo ho vykázat z lavičky.

    Za nesportovní chování se považují v každém případě údery, strkání, píchání, kopání nebo úmyslné omezování soupeře v pohybu, opakování přestupku proti pravidlům (zejména po upozornění), úmyslné pohybování stojanu s košem při hodu, urážlivé výroky proti komukoliv, poznámky proit rozhodčímu o jeho znalosti pravidel, opuštění hřiště bez vážného důvodu, zdržování při zaujímání pozice po oddechovém čase a opomenutí informovat rozhodčího o střídání.

    Jestliže oba týmy úmyslně zdržují hru, považuje se to za nesportovní chování. Rozhodčí nejprve varuje oba kapitány, a jestliže i poté obě družstva v tomto způsobu hry pokračují, může rozhodčí ukončit zápas.

    Rozhodčí může považovat za nepřiměřené vystupování každé nesportovní chování, např. nepřípustné formy mluvení nebo demonstrativní gesta vůči rozhodčímu.

    Během zápasu rozhodčí formálně napomíná hráče, trenéra, náhradníka či člena doprovodu tím, že mu ukáže žlutou kartu. Jestliže hráč, trenér, náhradník či člen doprovodu jsou formálně napomenuti žlutou kartou podruhé, pak musí dojít k vyloučení. V tomto případě ukáže rozhodčí nejprve žlutou kartu a okamžitě následnou kartu červenou.

    Jestliže dojde k přestupku během přestávky po prvním poločase a poté, co hráči opustili hrací plochu, potom je žlutá nebo červená karta ukázaná okamžitě provinivší se osobě a kapitán nebo trenér je informován před zahájením druhého polačasu.

    Jestliže k provinění dojde po zápase a rozhodčí považuje za nutné udělit kartu, karta nemusí být ukázána. Osoba, která se provinila, kapitáni a trenéři obou týmů musí být informováni.

    Jestliže během zápasu dojde k vážnému provinění, jako je úmyslná hrubá agrese, pak musí dojít k okamžitému vyloučení provinivšího se hráče. Rozhodčí vyloučí hráče tak, že mu ukáže červenou kartu.

    Trenér nebo náhradník, který byl vyloučen v průběhu zápasu nemůže poté nastoupit jako nráč.

    Pravidla soutěží mohou předepsat nebo dovolit, že se nepoužívají žluté, respektive červené karty při formálním napomínání respektive vyloučení, jestliže se jedná o hráče do určitého věkového limitu.

    Mimo výše uvedená formílní napomenutí může rozhodčí napomínat hráče, trenéra, náhradníka či doprovod domluvou, aby změnil svůj způsob hry nebo chování.

    Jestliže se to zdá rozhodčímu nutné, může napomenout diváky nebo nechat vyklidit určité místo v hledišti, či přerušit nebo předčasně ukončit zápas.

    V případě nedovoleného zásahu ze strany diváků, požádá rozhodčí kapitána či jiného představitele domácího týmu o nápravu. V případě opakování rozhodčí přeruší hru nebo ukončí zápas podle toho, jak to vyžadují okolnosti.

↑ Obsah ↑

§ 9 Časoměřič

Pokud je to možné, rozhodčí určí časoměřiče, jehož úkolem je upozornit rozhodčího krátce před koncem každého poločasu.

Zodpovědnost spočívá zcela a úplně na rozhodčím, který musí v každém případě také sám měřit čas.

Jako časoměřič může být určen jeden z čárových rozhodčích.

V případě, že je hra přerušená může časoměřič použít zvukový signál pro upozornění rozhodčího, že jeden z týmů požádal o oddechový čas či střídání.

Když časoměřič používá zvukový signál pro upozornění rozhodčího, že jeden z týmů požádal o oddechový čas či střídání, pak se může použít zvonek, houkačka, klaxon nebo siréna. Nesmí se použít zvuk, který připomíná zvuk píšťalky rozhodčího.

↑ Obsah ↑

§ 10 Čárový rozhodčí

V každém zápase jsou dva čároví rozhodčí, jejichž úkolem je určovat, kdy je míč mimo hrací plochu, jestli došlo k přestupku dle §16m, nebo jestli v jejich blízkosti došlo k jinému porušení pravidel.

Soutěžní řády mohou předepsat použití jednoho, či žádného čárového rozhodčího.

Čárový rozhodčí určuje místo, odkud bude prováděn volný hod po míči v autu nebo po přerušení pravidel dle §16m nebo po hraní mimo hřiště.

Signály čárových rozhodčích se stávají rozhodnutím za předpokladu odpískání hlavním rozhodčím.

Ve sporných případech se hlavní rozhodčí dotazuje čárových rozhodčí na jejich názor a na základě této konzultace může případně změnit své rozhodnutí.

Hlavní rozhodčí určuje čárovým rozhodčím jejich místa. V případech nedovolených zásahů čárového rozhodčího, při projevech zaujatosti, při nevhodném řízení, při projevech souhlasu či nesouhlasu nebo povzbuzování jednoho z týmů, má hlavní rozhodčí právo odvolat čárového rozhodčího z funkce a povolat náhradníka.

↑ Obsah ↑↑ Začátek části II ↑

Část III: Hra

§ 11 Hrací doba a oddechový čas

  1. Hrací doba

    Zápas trvá 2 x 30 minut s přestávkou 10 minut.

    Pravidla národních nebo lokálních soutěží mohou předepsat nebo dovolit kratší hrací dobu.

    Přerušení, která nejsou součástí normální hrací doby, se nahrazují prodloužením normální hrací doby. Jestliže rozhodčí usoudí, že zdržení během prvního nebo druhého poločasu způsobená přestupky §16g, zdržováním při změně zón nebo jinými vnějšími vlivy (včetně důvodu zranění) splňují definici vnějších vlivů, potom může přiměřeně prodloužit trvání tohoto poločasu.

    Rozhodčí může rovněž přiměřeně prodloužit trvání poločasu, kdykoliv není volný hod dle §16g nebo v některých případech penalta dle §20a, vysvětlivky B, nařízena, protože to není výhodné pro útočící stranu (v případě ponechání "výhody").

  2. Oddechový čas

    Oddechový čas je přerušení hry po dobu 60 sekund.

    Doba trvání oddechového času není součástí hrací doby zápasu.

    Během hry má každý tým právo na dva oddechové časy. Rozhodčí může být požádán o oddechový čas pouze trenérem nebo, v případě jeho absence, kapitánem a to pouze při přerušení hry. Trenér (nebo kapitán) požádá rozhodčího o oddechový čas tak, že ukáže oběma rukama T-signál.

    Po oddechovém čase je hra zahájena v tom místě a v takovém stavu, jako kdyby se žádný oddechový čas nevybral.

    Použitím T-signálu oběma rukama a současným zapískáním oznamuje rozhodčí začátek oddechového času. Po 45 sekundách rozhodčí zapísáním upozorní oba týmy na nutnost zaujmout pozice pro hru. Vlastní hra je zahájena po 60-ti sekundách.

    V Soutěžním řádu může být upraveno použití oddechového času s ohledem na věk, či technickou vyspělost hráčů.

↑ Obsah ↑

§ 12 Dosažení koše (skórování)

  1. Družstvo získává jeden bod, jestliže:

    • míč prošel zcela košem, který je umístěn v útočné zóně tohoto družstva, kromě případů zmíněných v odstavci c)
    • je zcela jasné, že by míč prošel košem, ale ten je zespodu vyražen obráncem, kromě případů zmíněných v odstavci c)

    Míč musí projít košem zvrchu.

  2. Koš platí i tehdy,

    jestliže padl těsně poté, co rozhodčí odpískal přestupek obránce, za předpokladu, že v okamžiku odpískání přestupku míč opustil ruce střílejícího útočníka a je mimo dosah kteréhokoliv obránce, kromě případů zmíněných v odstavci c).

  3. Rozhodčí koš neuzná, jestliže:

    • před tím, než projde míč košem, odpískal přestupek útočníka nebo konec prvního či druhého poločasu
    • míč prošel košem poté, co byl hozen z obranné zóny nebo přímo z rozehrání
    • míč prošel bezprostředně po porušení pravidel ze strany útočníků, i když toto nebylo ještě odpískáno
    • zaznamenal neoprávněnou výhodu ze strany útočníků
    • míč nejprve prošel košem zespodu nahoru a poté propadl zpět košem

  4. Družstvo, jež dosáhne vyššího počtu bodů, vyhrává.

    Vlastní koš se počítá jako bod soupeře.

↑ Obsah ↑

§ 13 Základní postavení

  1. Volba základního postavení

    Domácí tým si vybírá, na který koš bude střílet v prvním poločase. Postaví své hráče do obou zón a potom obdobně rozestaví své hráče družstvo soupeře.

    Jestliže ani jedno družstvo nehraje na domácím hřišti, potom soutěžní řád musí stanovit, kdo je domácí tým. Případně je nutno určit losem nabo mincí, kdo je domácí tým. Jestliže obě družstva hrají nekompletní, pak je povinností kapitána hostujícího týmu rozmístit své hráče tak, aby počet hráčů hrajících bez přímého soupeře byl minimální.

  2. Změny v postavení

    Obvykle se celý zápas odehraje v základním postavení. Jestliže však z důvodu výpadku hráče nebo vyloučení během hry dojde k výrazné změně, může rozhodčí na žádost trenéra, po konzultaci s trenérem soupeře, dovolit změny. Rozhodčí musí změny v postavení uspořádat, pokud je to nutné, aby byly splněny podmínky §6b, nebo když je počet hráčů bez přímého protihráči větší, než je bezpodmínečně nutné.

    Je-li možno splnit podmínky §6b více než jedním způsobem, potom rozhodčí rozhodne (po poradě s oběma trenéry), který z možných způsobů se použije. Rozhodčí se v tomto případě snaží o co nejmenší počet změn, které by neměly způsobit neoprávněnou výhodu ani pro jedno družstvo. Pokud po vyloučení hráče není možné splnit podmínky §6b, rozhodčí ukončí zápas.

↑ Obsah ↑

§ 14 Změny zón a změny stran

Po každých dvou bodech mění hráči své zóny. V poločase si družstva vymění strany. Hráči přejdou do druhé zóny.

Vždy po dvou bodech mění hráči své role: z útočníků se stávají obránci a z obránců útočníci. V poločase se role nemění, mění se pouze strany. Soutěžní pravidla mohou předepsat jiné způsoby (např. při soutěžích mládeže).

↑ Obsah ↑

§ 15 Vhazování

Vhazování provádí útočník z vlastní zóny z místa, které je blízko středu hřiště. Vhazování se provádí na začátku hry, na začátku druhého poločasu a po každém dosaženém koši. V případě zahájení hry provádí vhazování domácí družstvo, v případě zahájení druhého poločasu vhazuje hostující družstvo a v případě dosažení koše vhazuje družstvo, které koš obdrželo. Pro vhazování platí stejné podmínky jako v případě vhazování volného hodu.

↑ Obsah ↑

§ 16 Přestupky proti pravidlům

Během hry je zakázáno:

  1. Dotknout se míče nohou

    Jestliže se jedná o neúmyslný dotek, který neovlivní hru, netrestá se.

  2. Udeřit do míče pěstí

    Každý úder sevřenou pěstí je trestný a to i v případě, že se hráč dotkne míče zápěstím nebo hřbetem ruky.

  3. Zmocnit se míče v nesprávné pozici

    Jestliže se hrací plochy dotýka jiná část těla než chodidla, není dovoleno odbití nebo chycení míče. Avšak, jestliže hráč při pádu má míč již v držení, potom je povoleno míč z leže odehrát. Je samozřejmě možné se postavit a potom míč rozehrát.

  4. Běžet s míčem

    Běh s míčem je v přímém protikladu s požadavkem souhry. Proto je změna polohy s míčem povolena jen tehdy, když jiným způsobem nebylo možné správně rozehrát nebo zastavit s míčem.

    Toto pravidlo společně s následujícím zajistí, že korfbal je hra založená na spolupráci.

    V případě aplikace těchto pravidel je třeba rozlišovat tři případy:

    • Při uchopení míče je hráč v klidu. V tomto případě může jednou nohou libovolně pohybovat za předpokladu, že druhá noha zůstává na stejném místě. Otáčení na jedné noze je povoleno.

    Jestliže hráč stojí na místě, tak mu není dovoleno pohnout jednou nohou a následně ji použít k odrazu zejména při střelbě.

    Je dovoleno vyskočit, jestliže k výskoku bylo použito nohy, která se napohybuje. Jestliže po výskoku dopadne hráč na zem stále s míčem v ruce, je toto trestáno pouze v případě , jestliže došlo skokem ke změně původní polohy. Avšak, pokud hráč provádí hod z místa na větší vzdálenost, je dovoleno vysunout jednu nohu kupředu a zvednout druhou ještě předtím, než míč opustí ruce.

    Hráč není potrestán za drobný pohyb po hřišti, pokud se tak stane při hodu, který není dokončen.

    • Při uchopení míče je hráč v běhu nebo ve výskoku; nejprve se zastaví a potom odehraje míč.

      Podmínka je taková, že se po uchopení míče musí snažit okamžitě a zcela zastavit. Po zastavení se uplatní pravidla zmíněná v předchozím odstavci.

    Při rozhodování, zdali se jedná o kroky či nikoliv, musí rozhodčí zvážit všechny podmínky jako stav hřiště, rychlost či technickou zdatnost hráčů.

    • Po uchopení míče v běhu nebo ve výskoku hráč odhazuje míč nebo střílí, aniž se snaží zastavit. V tomto případě není hráči povoleno držet míč v okamžiku, kdy se jeho chodidla dotknou země potřetí po obdržení míče.

    Rozhodčí musí dávat pozor na okamžik, kdy běžící hráč uchopí míč. Když hráč uchopí míč zatímco je zřejmé, že je v kontaktu se zemí, je nutno tento okamžik považovat za první dobu, kdy se jeho chodidla dotkla země. Při aplikaci tohoto pravidla není rozhodující směr pohybu.

  5. Vyhýbat se spolupráci (sólo-hra)

    Sólo-hra je úmyslné vyhýbání se spolupráci, t.j. hráč se snaží změnit svou pozici s míčem bez pomoci druhého hráče, např:

    • hráč vyhodí míč s úmyslem jej jinde znovu získat. Toto není dovoleno, i kdyby hodil míč proti hráči nebo stojanu koše. Na druhé straně, jestliže se hráč snaží nahrát míč spoluhráči a ten míč nechytí, je přihrávajícímu hráči dovoleno znovu získat míč.
    • hráč při běhu dribluje s míčem.

    • Sólo-hra se netrestá:

      • Když hráč výrazně nezmění svoji pozici.

      Sólo-hra se netrestá, jestliže nedojde ke změně polohy hráče, t.j. hráč si na místě přehazuje míč z ruky do ruky nebo s míčem dribluje o zem.

      Jestliže se hráč pohybuje, je kritériem to, zda se skutečně snaží vyhnout spolupráci. sklepnutí míče se netrestá v případě, že je nemožné ho v klidu chytit. Na druhé straně jestliže je možné míč chytit dříve, potom je další sklepnutí zakázané. Odbití míče se musí také trestat, jestliže je provedeno z důvodů pozdějšího chycení míče.

      • Když vyhnutí se spolupráci je neúmyslné.

      Často se stává, že dva protihráči se snaží získat míč, buď ve výskoku, nebo dohmatem ve sníženém postoji. jestliže jeden z hráčů má dostatečný náskok, pak se míče většinou okamžitě zmocní. Jestliže náskok není dostatečný, je dovoleno hráči sklepnout míč do příhodného směru a potom se ho zmocnit. Je mu dovoleno střílet z takto získané pozice. Při takovém souboji se stane , že se hráč několikrát dotkne míče, než se ho skutečně zmocní. I toto je zcela v pořádku. To samé se může stát, jestliže se hráč snaží udržet míč v zóně. Rozhodčí píská pouze v případě , kdy uzná, že bylo možno se dříve zmocnit míče.

      Je jasné, že rozhodčí musí při hodnocení situace vzít v úvahu technickou vyspělost hráčů. U lepších a rychlejších hráčů je možno předpokládat, že se jedná o úmyslné porušování pravidla o spolupráci.

  6. Předat míč spoluhráči

    Předání míče znamená, že hráč získá míč od spoluhráče, aniž by předtím letěl vzduchem nebo ležel volně na zemi.

    Pokud dva hráči stejného týmu uchopí míč téměř ve stejný okamžik a jeden z těchto hráčů potom ruce z míče sundá, pak tato akce není považována za přestupek proti tomuto pravidlu.

  7. Zdržovat zbytečně hru

    Toto zahrnuje:

    • příliš dlouhé otálení s přihrávkou
    • příliš dlouhé otálení s rozehráním volného hodu nebo zabraňování v rozehrání volného hodu útočníkem v obranné zóně porušováním §19c, který se týká vzdálenosti a času
    • odhazování a odkopávání míče za hřiště při přerušení hry
    • zbytečné nahrávání míče do vlastní obranné zóny, pokud to neslouží podpoře útoku
    • zdržování během střídání, změn zón a zaujímání pozice po oddechovém čase
    • zbytečné nahrávky v obranné zóně, které nesměřují míč do útočné zóny
    • zbytečné nahrávky v útočné zóně, které neslouží k vytvoření střelecké pozice
    • úmyslné ignorování čistých střeleckých pozic

    Rozhodčí při posuzování, zda hráč zbytečně zdržuje hru či ne, musí vzít v úvahu:

    • technickou vyspělost hráčů obou týmů
    • stav skóre a čas zbývající do konce utkání
    • do jaké míry se bránící strana snaží zabránit vytvoření střeleckých šancí nebo získání míče

    To znamená, že rozhodčí nepíská okamžitě v situaci, kdy v závěrečné fázi vyrovnaného zápasu hraje vedoucí družstvo více obezřetně. Podle tohoto pravidla má rozhodčí dát útočící straně čas se zorientovat v situaci, kdy bránicí strana nechává útočníky střílet s tím, že po neúspěšné střele má šanci získat míč. V obou případech však musí být hra přerušena tehdy, kdy se útočníci snaží pouze udržet míč. útočící strana se musí stále snažit vytvořit střeleckou pozici.

    Jestliže oba týmy, při vyrovnaném stavu, zdržují hru s cílem udržet nerozhodný stav, rozhodčí upozorní oba kapitány, že se jedná o nesportovní chování a v případě dalšího pokračování ukončí hru. Tato situace nastává, jaestliže je v zápase dosaženo výsledku, který je ku prospěchu oběma stranám.

  8. Vyrážet, brát nebo tahat míč ze soupeřových rukou

    Kritériem je v tomto případě to, zda hráč má míč skutečně pod kontrolou. Mít míč pod kontrolou znamená, že hráč míč drží oběma nebo jednou rukou nebo mu leží na dlaních nebo ho drží v prstech.

  9. Strkat, držet se nebo zadržovat soupeře

    Toto nedovolené bránění soupeře musí být trestáno nezávisle na tom, zda soupeř má, či nemá v držení míč, a i když je míč v druhé zóně. Každé překážení volnému pohybu soupeře je zakázané a nezáleží na tom, zda se jedná o úmysl, či ne.

    Zákaz bránění ve hře vyplývá ze skutečnosti, že korfbal je technická, a nikoliv silová hra.

    Příklady nedovoleného bránění jsou:

    strkání, vrážení do soupeře, skákání na stojícího soupeře, omezování soupeře v postavení nebo ve výskoku, ohýbání se či vstupování do cesty skákajícímu soupeři, strkání rukou či nohou do dráhy soupeře přibíhající ho míjejícího, který je tímto nucen k použití delší dráhy k oběhnutí bránícího hráče.

    Bránění nastavením ruky nebo nohy nemusí znamenat skutečné omezení soupeře. Přestupek je zaznamenán až v případě, kdy je protihráč skutečně donucen použít delší dráhy k oběhnutí obránce, který brání rukama i nohama.

    Toto pravidlo nenutí hráče uvolňovat cestu soupeři, tzn. každému hráči je dovoleno zaujímat místo dle svého přání. Hráč bude potrestán pouze, pokud neočekávaně vstoupí do cesty pohybujícího se soupeře tak, že není možno zabránit kolizi.

    Hráči je dovoleno stát v dráze přibližujícímu se protihráči, jestliže:

    • svýma roztaženýma rukama nebo nohama nenutí protihráče pohybovat se po delší dráze, než je nezbytné k zabránění osobnímu kontaktu
    • nevstoupí náhle protihráči do cesty tak, že tento již není schopen zabránit kolizi

    Opakované porušení výše uvedených podmínek může vést k penaltě podle §20a. Na druhé straně se útočník snaží zabránit kolizi s obráncem. Jestliže útočník nabíhá na obránce, aby ho vychýlil z rovnováhy nebo ho rukou nebo ramenem vytlečuje z bráněné pozice, potom útočník porušuje §16i.

    Jestliže hráč nemůže sledovat protihráče, protože se mu jiný protihráč postavil do cesty, potom tento druhý protihráč porušuje §16i.

    Často se stává, že se dva hráči dostanou do kontaktu ve snaze chytit míč. Takovýto kontakt je trestný pouze, pokud se tak stalo bezohledností či bráněním. V těchto případech musí rozhodčí rozhodnout, kdo se provinil. To může být hráč, kterému je míč přihráván, nebo hráč, který se snaží nahrávce zabránit.

    Tzv."skákání na čáře" je trestné pouze tehdy, jestliže je soupeř omezován ve volném pohybu. Není přestupkem , jestliže obránce sklepne míč dříve, než se tento dostane k útočníkovi. Na druhé straně je přestupkem, když se obránce, který stojí vedle nebo za útočníkem, přes něho naklání, překáží mu v možnosti chytat, a teprve potom míč sklepne. Sklepnutí míče ve výskoku je trestné pouze tehdy, jestliže směřuje k fyzickému kontaktu, který přechází ve vrážení a naskakování.

  10. Bránit nepřiměřeně soupeře

    Toto pravidlo se uplatní, jestliže soupeř má v držení míč. Bránícímu hráči je dovoleno bránit soupeři v rozehrání míče ľádaným směrem takovými úkony, které mají za následek hod proti jeho rukám nebo pažím.

    Toto pravidlo, stejně jako předchozí, vychází ze skutečnosti, že korfbal je technická, nikoli silová hra. Bránění je dovoleno do té míry, aby házejícímu hráči bylo ztíženo odehrát míč plánovaným směrem. Dále mohou být pohyby bránícího hráče zaměřeny na to, aby střelce přiměly k hodu proti jeho rukám, pažím nebo dovolily míč získat.

    Je dovoleno blokovat míč nastavením ruky do dráhy míče, ale přitom je zakázáno:

    • bránit soupeři ve volném pohybu tím, že jsou blokovány jeho paže místo míče
    • udeřit do míče nebo do házející paže, tzn. bránící paže nebo ruka se nesmí pohybovat směrem k míči v okamžiku kontaktu

    Bránící ruka je tedy vložena do dráhy letu míče tak, aby jej zachytila. Jestliže se bránící hráč dotkne míče, který je ještě v ruce střelce, potom se nejedná o přestupek, jestliže je bránící ruka v klidu. Na druhé straně je přestupek, jestliže se bránící ruka pohybuje proti míči v okamžiku, kdy je přihráván. Jestliže se jedná o nepatrný dotyk míče, který hod výrazně neovlivní, potom může rozhodčí na základě pravidla o výhodě nechat pokračovat ve hře.

    Neočekávané pohyby soupeře často vedou k situacím, ve kterých je omezena volnost pohybu hráče. Takové případy se nebudou trestat, pokud se soupeř ihned snaží o obnovení volnosti pohybu hráče.

    Jestliže se bránění změní v "tlučení", musí rozhodčí okamžitě zakročit, i když se hod zdařil (vyjímka platí, pokud z přihrávky nastane možnost skórování - potom rozhodčí vyčká výsledek hodu a teprve potom hráči, který se provinil udělí formální napomenutí).

  11. Bránit soupeři opačného pohlaví v rozehrání míče

    Zde se nerozlišuje, jestli se hráč, který má v držení míč, skutečně snaží nahrát či nikoliv. Vše, co ztěžuje přihrávku, musí být hodnoceno jako bránění.

  12. Bránit soupeře, který je již bráněn jiným hráčem

    Stejně jako v §16k není rozlišeno, jestli se hráč, který má míč v držení, skutečně snaží nahrát či nikoliv. Všechno, co ztěžuje přihrávku, musí být hodnoceno jako bránění. Jestliže dva obránci brání útočníka, který drží míč, musí rozhodčí citlivě posoudit, zda obránce, který jako první bránil útočníka, skutečně splňuje podmínky §16n.

    Jestliže je splňuje a útočník vystřelí, potom se nejedná o přestupek. Když obránce, který jako první brání, nesplňuje podmínky §16n a střela nebo přihrávka na dalšího útočníka ve střelecké pozici je chybná, potom jsou splněny podmínky tohoto paragrafu a musí být nařízena penalta.

  13. Hrát vně vlastní zóny

    Hrát vně vlastní zóny znamená nejen dotýkat se míče, ale i bránit soupeře. Hráč je mimo svou vlastní zónu, když se dotkne pomezní čáry, nebo hrací plochy mimo tuto zónu, nebo se odráží od hrací plochy mimo tuto zónu.

    Jestliže se hráč, který hraje mimo vlastní zónu, dotkne míče, potom je místo tohoto doteku místem přestupku. V případě doteku mimo hrací plochu viz. §19. V případě nedovoleného bránění musí být volný hod prováděn podle §19b z místa, kde došlo k bránění. Pravidlo zahrnuje doteky míče hráčem jak na středové čáře, tak na postranních čarách hřiště.

    Podle §16i je tedy dovoleno:

    • chycení nebo odbití míče, který je jednou z čar za předpokladu, že hráč stojí ve vlastní zóně
    • sklepnutí míče, pokud je hráč ve vzduchu mimo svou vlastní zónu, za předpokladu, že se hráč odrazil ze své vlastní zóny
    • bránit soupeře v jiné zóně za předpokladu, že bránící hráč stojí ve své vlastní zóně

  14. Střílet z bráněnné pozice

    Střela musí být považována za bráněnnou, když bránící obránce splňuje všechny tři následující podmínky:

    • musí být blíže stojanu koše než útočník, kromě případu, že obránce i útočník jsou blízko koše, ale ne na stejné straně - v tomto případě stačí splnit následující podmínky
    • obránce musí být na dosah délky paže od útočníka (tím je míněno, že se ho může dotknout)
    • obránce musí být otočen obličejem k útočníkovi
    • musí se skutečně šnažit míč blokovat

    Pravidlo o bráněné střelbě dává možnost obránci pohybem ruky a paže snadnému střelení koše, a tak je podpořena spolupráce, která vede k vytvoření volné střelecké pozice.

    Z pravidla vyplývá, že se nejedná o bránění jestliže:

    • tělo obránce je dále od stojanu koše, než je tělo útočkíka; je nedostatečné, jestliže pouze obráncova ruka nebo paže je blíže stojanu
    • obránce je otočen zády k útočníkovi nebo ho nenásleduje pro udržení správné vzdálenosti od útočníka
    • obránce nezpozoroval, že útočník má míč v držení (velmi rychlá střelba) nebo se skutečně nesnaží bránit (pouhé zvednutí ruky nestačí)

    Pravidlo nezahrnuje, jestli je obránce skutečně schopen soupeřovu střelbu bránit. tak je tomu, jestliže je útočník značně vyšší, než obránce, pak je pravděpodobně možné, že útočník bude schopen střílet z jakékoli pozice, protože obránce není schopen blokovat míč. Střela se v tomto případě považuje za bráněnou, jestliže jsou splněny podmínky tohoto §16n. Ten samý přístup se uplatní, jestliže útočník střílí ve výskoku nebo odbíjí míč přes ruce obránce.

    Jestliže útočník, který je již bráněn obráncem splňujícím podmínky §16n, vystřelí poté, co ho začal bránit i druhý obránce, potom se nejedná o přestupek proti §16l. Místo toho je útočkík potrestán, neboť střílel z bráněné pozice.

    Následující případy vyžadují speciální pozornost:

    • útočník dostane míč, přičemž je obrácen zády ke koši, obránce je za ním a tedy blíže koše; jestliže útočník v této pozici vystřelí, potom je hod považován za bráněný pouze v případě, jsou-li obráncem splněny všechny podmínky §16n
    • během hodu na koš zespodu proti vysokému obránci je možné, že se obránce dotkne míče; tento dotek může nastat i při velkém výskoku obránce; dotek míče ve své podstatě není důvod, aby hod byl považován za bráněný; rozhodující je pouze to, zda je obránce v dosahu útočníka v okamžiku hodu na koš
    • útočník střílí na koš z běhu ke stojanu, přičemž obránce je za ním; v tomto případě se nejedná o bráněnou střelbu; obránci je dovoleno pokusit se zezadu míč blokovat, ale často je přitom porušen §16j; potom je nutno nařídit penaltu
    • útočník stojí v bráněné pozici; pokud útočník odkročí nebo odskočí (bez kroků) a střílí a obránce se snaží následovat pohyb útočníka musí být střela považována za bráněnou; avšak v případě, že útočník je mimo dosah obránce může beztrestně střílet.

  15. Střílet po odříznutí druhým útočníkem

    "Odříznutí" nastává, jestliže obránce, který je ve vzdálenosti natažené paže, nemůže sledovat útočníka, protože tento běží tak blízko jiného útočníka, že se obránce srazil, nebo by se mohl srazit s tímto útočníkem a proto byl donucen opustit svoji bráněnou pozici.

    Odříznutí samo o sobě není trestné, pouze střelba po odříznutí. Střelba je také trestná, jestliže odřezávající útočník nejprve nahraje míč spoluhráči, aby si vylepšil pozici, a potom vystřelí ze zpětné přihrávky.

    Jestliže však obránce není ve vzdálenosti natažené paže od útočníka, nejedná se v žádném případě o odříznutí a střela musí být povolena. Obránce se však musí snažit okamžitě o obnovení bráněné pozice. Když naopak obránce nemůže sledovat útočníka, protože mu jiný útočník vstoupí do cesty, potom je odříznutí nahrazeno nedovoleným zadržením (§16i) a druhý útočník je potrestán volným hodem a nezáleží na tom, zda-li první útočník vystřelí či ne.

  16. Střílet z obranné zóny a z volného hodu

  17. Střílet, pokud je hráč bez osobního obránce

    Toto přichází v úvahu pouze, pokud hraje obrana se 3-mi hráči proti útoku se 4-mi hráči. V tomto případě musí kapitán útočící strany informovat rozhodčího i kapitána soupeře o tom, který z útočníků nebude střílet.

    Početní převaha útoku nad obranou může být zapříčiněna tím, že soupeř nepostaví kompletní družstvo nebo tím, že jeden nebo více hráčů opustilo hřiště kvůli zranění atd. nebo byli vyloučeni rozhodčím a nebyli nahrazeni.

    Trenér je oprávněn změnit své rozhodnutí během zápasu, ale pouze po oznámení změny rozhodčímu i trenérovi soupeře v okamžiku, kdy je míč v klidu, tzn. rozhodčí přerušil hru z jakéhokoliv důvodu. Takováto změna je však povolena pouze dvakrát mezi výměnou zón. Hráči bez osobního obránce je dovoleno střílet penaltu.

    Trenér útočníků má povoleno střelce vystřídat dvakrát mezi změnami zón, t.j. během dvoubodové útočné periody.

    Jestliže trenér útočící strany opomene informovat rozhodčího, potom ho rozhodčí musí upozornit, aby tak učinil.

  18. Ovlivnit střelu pohybem stojanu koše

    Koš platí, jestliže jím míč prošel košem poté, co jím obránce pohnul. Koš platí i v případě, jestliže rozhodčí předtím odpískal faul obránce §12.

    Pokud obránce pohnutím stojanu zabránil vstřelení koše, je nařízena penalta, neboť byla zmařena šance ke skórování. Jestliže stojanem s košem pohne útočník a míč projde košem nebo se míč odrazí do výhodného směru pro útok, rozhodčí odpíská volný hod proti útočníkovi. Rozhodčí nepíská, jestliže pohne stojanem útočník a míč neprojde košem, nebo jestliže stojanem pohne obránce a míč mine koš takovým způsobem, že pohyb stojanu v žádném případě nemůže mít vliv na výsledek hodu.

  19. Držet se stojanu koše při skoku, běhu nebo za účelem usnadnění pohybu

    Hráč toto může provádět, aby se během skoku dostal výše, aby rychleji změnil směr nebo aby mohl rychleji proběhnout. Vše toto je zakázáno.

  20. Hrubě porušovat podmínky pro provádění volného nebo trestného hodu

    Přestupek může být zaznamenán i u hráče provádějícího hod (přílišné otálení s rozehráním, dotek hřiště mezi místem rozehrání trestného hodu a stojanem koše) nebo u jeho spoluhráčů (nedodržení předepsané vzdálenosti).

  21. Hrát nebezpečně

    Toto pravidlo platí pro útočníka, který navádí obránce, který je ve vzdálenosti natažené paže, aby se srazil v rychlosti s jiným útočníkem.

    Tato situace nastane, kdy útočník volí svoji dráhu pohybu takovou, že následně navede obránce, který je ve vzdálenosti natažené paže, do srážky s jiným útočníkem. Obránce si nezbytně nemusí být vědom, nebo si to může uvědomit příliš pozdě, že jiný útočník stojí v jeho dráze.

    Ve výše zmíněné situaci však může nastat i případ, kdy obránce způsobí srážku s útočníkem úmyslně, nehledě na fakt, že si je vědom přítomnosti útočníka ve své dráze, nebo si tento fakt může uvědomit v dostatečném časovém předstihu tak, aby srážce zabránil.

    Při posuzování, o který výše uvedený případ se jedná, musí vzít rozhodčí v úvahu technickou a taktickou úrověň hráčů a rychlost s jakou se útočník pohybuje směrem k druhému útočníkovi. Když nastane pouze lehká kolize, za kterou by měl následovat trest pro obránce, ale tato kolize nemá vliv na plynulost hry, potom rozhodí může nechat pokračovat ve hře (výhoda).

↑ Obsah ↑

  • § 17 Míč mimo hřiště (míč v autu)

    Míč je v autu, jakmile se dotkne okrajové čáry hřiště, země, nějaké osoby či věci mimo hrací plochu.

    Hriště není trojrozměrné. Je tedy dovoleno vrátit míč, ať je kdekoliv, zpět na hrací plochu za předpokladu, že se míč nedotkl postranní čáry nebo země nebo osoby nebo předmětu vně hrací plochy a není porušen §16m.

    V případě míče v autu je nařízen volný hod proti straně, která se míče dotkla poslední.

    Jestliže se míč dotkne diváka nebo předmětu mimo hrací plochu, potom rozhodčí nařídí míč rozhodčího (rozskok) dle paragrafu 18, ledaže by bylo naprosto jasné, že míč směřoval mimo hřiště. V tomto případě je odpískán aut.

    • ↑ Obsah ↑

    § 18 Míč rozhodčího (rozskok)

    Jestliže dva soupeři uchopí současně míč, rozhodčí přeruší hru a nařídí rozskok a vyhodí míč do výše. Toto provede také v případě, že je nutné znovu zahájit hru, aniž by některé z družstev mělo právo na míč.

    Pro tento případ vybere rozhodčí dva hráče příslušné zóny stejného pohlaví a podle možnosti stejné výšky. Pouze tito hráči se smějí při rozskoku dotknout míče poté, co míč dosáhl nejvyššího bodu své dráhy ve vzduchu. Ostatní hráči musí být ve vzdálenosti 2,50 m od místa rozskoku a mohou se dotknout míče teprve tehdy, až se ho dotkne jeden z vybraných hráčů nebo potom, co se dotkne míč země.

    útočník, který byl vybrán pro rozskok, nesmí přímo po rozskoku střílet.

    Kromě případu, kdy se dva soupeři míče zmocní současně, je rozskok prováděn, jestliže:

    • se míče dotkne diváka nebo cizího předmětu na hrací ploše, pokud není naprosto jasné, které z družstev by míč získalo (§8b), nebo by míč dopadl do autu (§17)
    • žádné z družstev nemá právo získat míč po přerušení hry podle §8d
    ↑ Obsah ↑

    § 19 Volný hod

    1. Kdy nařídit volný hod

      Rozhodčí nařídí volný hod proti soupeři, jestliže rozhodčí zaznamenal soupeřovo porušení jednoho z pravidel (§16 a §17).

      Poté co je hra rozhodčím přerušena, další přestupek proti pravidlům není možný (kromě §16g), ale je možné, aby hráči byli potrestáni za nesportovní chování.

      Poté, co byl uznán koš, se hra znovu zahajuje vhazováním podle §15 a přestupky dle §16g nejsou trestány volným hodem pro soupeře. Volný hod musí být opakován, jestliže byl proveden dříve než rozhodčí odpískal jeho provedení.

    2. Místo volného hodu

      Volný hod se hází z místa, kde došlo k přestupku proti pravidlům. Jestliže se jednalo o přestupek určitého hráče (§16, §16h, §16i, §16j, §16k, §16l a někdy §16m), pak se volný hod háže z místa, kde tento hráč stál.

      V případě míče v autu nebo při přerušení pravidla §16m na nebo za postranními čarami hřiště je místo volného hodu vně hřiště v blízkosti místa, kde se míč nebo soupeř dotkl nebo překročil postranní čáru.

      Jestliže se hráč dotkne míče a přitom se dotýká vnitřní půlící čáry, potom se volný hod vhazuje v druhé zóně blízko místa , kde došlo k dotyku půlící čáry. Jestliže se hráč dotkne míče a přitom stojí v jiné zóně, potom je místo, kde se hráč míče dotkl, místem rozehrání volného hodu.

      Když se míč dotkne zařízení nebo objektů nad hrací plochou, potom se volný hod rozehrává na podélné boční čáře a blízko místa výše zmíněného dotyku.

    3. Jak rozehrát volný hod

      V okamžiku, kdy hráč rozehrávající volný hod má nebo může mít míč v rukách, rozhodčí vztyčí jednu ruku vzhůru a dá signál čtyřmi nataženými prsty této ruky, že je připraven během následujících čtyř vteřin zapískat rozehrání volného hodu. Po tomto aktu následují dvě možnosti:

      • odstavec A:
        • Všichni hráči jsou ve vzdálenosti nejméně 2,50 m od rozehrávajícího hráče.
        • Jestliže se volný hod rozehrává v útočné zóně, pak všichni hráči stejného týmu jako rozehrávající hráč jsou od sebe vzdáleni 2,50 m.

        Rozhodčí musí přísně dodržovat pravidla týkající se času a vzdálenosti. Současně se vztyčením paže může rozhodčí upozornt hráče, že nesplňují požadavky na vzdálenost.

        V takovýchto případech rozhodčí během čtyř vteřin zapíská k zahájení hry. Hráč rozehrávající volný hod musí míč rozehrát do 4 (čtyř) sekund po příslušném hvizdu rozhodčího (§8c). Jestliže rozehrávající hráč nevhodí míč do hry před uplynutím 4 sekund, potom rozhodčí zapíská a přiřkne volný hod soupeři.

        Rozhodčí nemusí čekat kompletně celé čtyři vteřiny, než znovu zahájí hru odpískáním. Musí to udělat v okamžiku, kdy je spokojen, že všichni hráči splňují předepsanou vzdálenost.

        V obranné zóně, pro volný hod obrany, může rozhodčí, v zájmu urychlení hry, znovu zahájit hru před uplynutím přípravných čtyř vteřin, jestlie je přesvědčen, že hráč či hráči, kteří nejsou v předepsané vzdálenosti, neruší při rozehrání volného hodu.

        Hráči soupeře musí dodržovat vzdálenost nejméně 2,50 m od hráče rozehrávajícího až do té chvíle, než rozehrávající udělá nějaký viditelný pohyb rukou či nohou.

        Jestliže rozhodčí zahájí hru a obránce v útočné zóně poruší předepsanou vzdálenost podruhé, následuje okamžitě penalta.

        Spoluhráči rozehrávajícího hráče musí dodržovat předchozí podmínky až do chvíle, kdy je míč rozehrán.

        Míč je rozehrán, jestliže:

        • se ho dotkne hráč soupeřícího týmu
        • se ho dotkne hráč stejného týmu, jako je rozehrávající hráč, který stojí minimálně ve vzdálenosti 2,5 metru od místa rozehrání volného hodu
        • míč překoná vzdálenost 2,5 metru od místa rozehrání volného hodu (měřeno po zemi).

        Hráči rozehrávající volný hod není dovoleno vstřelit koš přímo z rozehrání. Hráč rozehrávající volný hod může skórovat jedině, jestliže se míč pohyboval volně prostorem a míče se dotkl jiný hráč.

        Jestliže se hráč rozehrávající volný dotkne postranní čáry nebo hrací plochy na druhé staně postranní čáry, po odpískání rozhodčího, kterým tento oznámil, že volný hod může být proveden a předtím, než míč opustil jeho ruce, potom rozhodčí přiřkne volný hod soupeři, který ho rozehraje z místa na druhé straně postranní čáry.

        Všechny volné hody., které jsou výsledkem porušení pravidel §19c při rozehrání prvního volného hodu, se provádí z původního místa přestupku (útočící i bránící tým). Všechny ostatní přestupky při rozehrání volného hodu se rozehrávají podle §19b.

        Rozhodčí může také potrestat přstupek během přípravy na volný hod. Pokud je provinilec obránce může přiřknout útočníkům nový volný hod (blíže ke koši). Pokud je provinilec útočník rozhodčí přiřkne volný hod obráncům.

        Rozhodčí rozhoduje, kdy uplynuly 4 (čtyři) vteřiny.

        Jestliže obránce opakovaně nedodrží předepsanou vzdálenost, může rozhodčí nařídit penaltu, nebo to může, v krajním případě, považovat za nesportovní chování.

        Jestliže rozhodčí zapískal k znovuzahájení hry, a tedy dal rozehrávajícímu hráči čas 4 vteřiny, aby mohl míč rozehrát, potom soupeři mohou předepsanou vzdálenost porušit, jakmile rozehrávající hráč pohne míčem nebo udělá nějaký viditelný pohyb rukou či nohou. Není rozhodující, zda tento pohyb vede skutečně k hodu nebo se jedná o klamný pohyb.

        Soutěžní řády mohou použití tohoto pravidla 4 vteřin modifikovat pro soutěže velmi mladých hráčů.

      • odstavec B: Pokud hráči nesplní podmínky odst. A do čtyř vteřin, rozhodčí zapíská dvakrát rychle za sebou, první hvizd znamená zahájení hry a druhý její okamžité přerušení, a potrestá volným hodem družstvo, které se provinilo.

        Jestliže toto pravidlo bylo porušeno hráči obou družstev, potom je potrestán tým hráče, který byl nejblíže hráči rozehrávajícího volný hod. Pokud jsou hráči obou družstev ve stejné vzdálenosti, potom je potrestán útočící tým.

        Pokud tento přestupek provede bránící družstvo podruhé následuje okamžitě penalta.

    ↑ Obsah ↑

    § 20 Penalta (trestný hod)

    1. Kdy nařídit penaltu

      Přestupky družstva, které znamenají ztrátu šance soupeře ke skórování, se trestají penaltou, kterou provádí soupeř. Také další přestupky, které opakovaně nedovoleně brání hru útoku, jsou trestány penaltou.

      Je nutno rozlišovat mezi následujícími případy:

      • Přestupek, jehož výsledkem je zmaření volné šance na skórování. V takovém případě musí rozhodčí nařídit penaltu neprodleně.
      • např.
        • Hráč brání hráčku ve volné pozici nebo obráceně (§16k).
        • Hráč zabrání střelbě soupeři ve volné pozici:
          • strkáním nebo vrážením (§16i)
          • nadměrným bráněním (§16j)
        • Hráč má možnost skórovat a spoluhráči je bráněno nahrát přesně a včas, protože je:
          • nedovoleně bráněn soupeřem (§16j)
          • mu vyražen míč soupeřem z ruky (§16h)
          • strkán, srážen nebo držen soupeřem (§16i)
          • bráněn soupeřem opačného pohlaví (§16k)
          • bráněn dvěma soupeři (§16l)
          Je zřejmé, že tyto případy bude nařízena penalta, i kdyby se přestupky staly v druhé zóně.
        • Obránce zabrání vstřelení koše pohybem stojanu.
      • Opakované přestupky obránce, které zabraňují útočníkovi vytvořit si šance ke skórování. Rozhodčí může v tomto případě nařídit penaltu.
      • např.
        • Držení, omezování nebo nabíhání do útočníka, takže se tento nemůže dostat do volné pozice (§16i).
        • Nedovolené bránění, které útočníkovi nedovoluje přihrát (§16j).
        • vyrážení míče z rukou (§16h).
        • Opakované zkracování vzdálenosti 2,5 metru během rozehrávání volného hodu předtím, než rozehrávající hráč pohnul s míčem (§19c).
        • Opakované porušení zaujímání pozice min.2,5 metru od místa rozehrání volného hodu do 4 vteřin při přípravě rozehrání.

    2. Místo provedení penalty

      Penalta se provádí z místa provedení trestného hodu (viz §2), které je 2,5 m od stojanu koše (viděno ze středu hřiště).

      Skutečnost, že vzdálenost 2,5 metru musí být dodržena ve všech směrech od pomyslné spojnice místa trestného hodu (penalty) a stojanu koše znamená, že všichni ostatní hráči musí být vně plochy, která je ohraničena dvěma polokružnicemi o poloměru 2,5 m, z nichž jedna je za stojanem koše a druhá za hráčem střílejícím penaltu, a dvěma společnými tangentami.

    3. Jak provádět penaltu

      Je dovoleno skórovat přímo z penalty. Hráči, který provádí penaltu, je zakázáno dotknout se hrací plochy mezi stojanem koše a místem provedení trestného hodu do té doby, než míč opustil jeho ruce. Penalta se musí opakovat, jestliže byla provedena dříve, než dal rozhodčí signál k jejímu provedení.

      Při provádění penalty nesmějí hráči soupeře, včetně trenéra, odvádět jakýmkoliv způsobem pozornost hráče, který tuto penaltu sřílí. Tento hráč má právo počkat, dokud se vše neuklidní. Pravidlo 4 vteřin se v tomto případě neuplatňuje. Pokusy o narušení řádného provedení penalty mají za následek její opakování v případě, že její provedení skončilo neúspešně. Toto narušování může být hodnoceno jako nesportovní chování zvláště, pokud se opakuje.

      Všichni ostatní hráči musí být vzdáleni 2,50 m (ve všech směrech) od pomyslné spojnice místa provedení trestného hodu a stojanu koše. Musí se zdržet jakýchkoliv akcí a projevů, které by rušili hráče, který střílí penaltu.

      Nařízení §19c, že hráči soupeře musí dodržovat vzdálenost nejméně 2,5 m od rozehrávajícího hráče až do té chvíle, než rozehrávající udělá nějaký pohyb s míčem, a že spoluhráči rozehrávajícího hráče musí stát všichni od sebe ve vzdálenosti nejméně 2,5 m až do té chvíle, kdy je míč vhozen do hry, zde v případě střelby penalty neplatí. Všichni musí dodržet vzdálenost 2,5 m, dokud míč neopustí ruce střílejícího hráče. Jestliže obránce toto vzdálenost překročí příliš brzy, musí být penalta opakována, pokud není úspěšně zakončena. Pokud dříve tuto vzdálenost poruší útočník, penalta je naplatná a rozhodčí nařídí volný hod pro obránce.

      Penaltu mohou sřílet pouze hráči útočné zóny.

    ↑ Obsah ↑ ↑ Začátek části III ↑

    ↑ Nahoru ↑